Frontline těží z krize v Hormuzském průlivu, akcie letos vzrostly o 82 %
Írán se letos na jaře pokusil zpoplatnit průjezd lodí Hormuzským průlivem. Tímto úžinou proteče téměř pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Po únorových leteckých úderech USA a Izraele na Írán byl průliv na několik dní prakticky uzavřený. V Perském zálivu uvízlo přibližně 2 000 lodí. Cena ropy Brent kvůli tomu v dubnu vyskočila až na 138 dolarů za barel. V červnu se situace dočasně uklidnila. Pak ale 7. července došlo k novým útokům na tankery v průlivu a USA zrušily výjimku, která Íránu umožňovala prodávat ropu.
Z narušené dopravy těží hlavně přepravci ropy. Museli totiž lodě posílat delšími trasami. Norská společnost Frontline (FRO) vykázala za první čtvrtletí 2026 zisk na akcii 2,51 dolaru místo očekávaných 1,58 dolaru. Její akcie letos vzrostly o 82 %. Konkurenční International Seaways překonala odhad zisku o více než dolar a vyplatila dividendu 4,55 dolaru na akcii. Nordic American Tankers měla v prvním čtvrtletí dvě třetiny svých lodí pronajaté za zhruba 55 000 dolarů denně.
Trh teď sleduje, zda se podobné zdražování nepřesune i do Malackého průlivu mezi Malajsií a Indonésií. Tudy prochází 22 % světového obchodu. Indonésie letos na jaře navrhla zavést podobné poplatky jako Írán u Hormuzu. Pojistné za válečné riziko pro plavbu Hormuzem mezitím vzrostlo z 0,125 % na 0,2–0,4 % hodnoty lodi. U velkého ropného tankeru (tzv. VLCC) to znamená navýšení nákladů zhruba o 250 000 dolarů na jednu plavbu.
