Microsoft Corporation

Anthropic zveřejnil prospekt (S-1) ke vstupu na burzu. Vyplývá z něj smlouva s Microsoftem. Od listopadu 2026 do května 2033 zaplatí Anthropic Microsoftu za výpočetní výkon v datacentrech nejméně 44,9 mld. dolarů. Tuto částku zaplatí bez ohledu na to, kolik výkonu skutečně využije. Smlouvu z větší části nelze vypovědět.

Podobné závazky má Anthropic i u dalších firem: u Alphabetu 114,5 mld. dolarů a u Amazonu 110 mld. dolarů do roku 2036. Firmě Space Exploration Technologies bude do roku 2029 platit zhruba 3,1 mld. dolarů měsíčně. Celkem tak Anthropic v dalších letech čekají výdaje na cloudovou infrastrukturu ve výši nejméně 400 mld. dolarů.

V prvním pololetí utratil Anthropic za výpočetní výkon a infrastrukturu téměř 9 mld. dolarů. Šlo o jeho největší nákladovou položku. Účetní ztráta podle standardu GAAP činila 80,7 mld. dolarů. Většinu z ní způsobilo přecenění konvertibilního dluhu (dluhu, který lze vyměnit za akcie), jehož hodnota rostla spolu s hodnotou firmy. Při vstupu na burzu se očekává ocenění firmy na 2 biliony dolarů.

Microsoft nabídl dobrovolný odchod z firmy zhruba 60 000 zaměstnancům. Personální ředitelka Amy Coleman oznámila, že firma tak chce snížit počet zaměstnanců bez dalšího propouštění. Microsoft letos hodně investoval do infrastruktury pro umělou inteligenci a zároveň snížil počet zaměstnanců.

Nabídka platí v USA, Kanadě, Indii a Británii. Týká se zaměstnanců do interní úrovně 70 včetně, tedy i vedoucích pracovníků. Neplatí ale pro všechny týmy. Nezahrnuje například prodejní oddělení, část inženýrů a některé podpůrné útvary. Podmínky odchodu budou podobné běžnému odstupnému.

Při letošním propouštění v USA firma vyplácela odstupné nejméně ve výši 60 dnů základního platu. Většina lidí obdržela nejvýše 39 týdnů základního platu, podle toho, jak dlouho ve firmě pracovali. Zaměstnanci se musí rozhodnout do začátku prosince a odejít by měli na konci roku. Další podobnou nabídku Microsoft zatím neplánuje.

Dřívější program dobrovolného odchodu do penze oslovil asi 9 000 lidí. Využila ho zhruba třetina z nich.

Microsoft odstoupil od role hlavního zákazníka plánovaného datacentra firmy Nscale v Loughtonu v anglickém hrabství Essex. Nscale to potvrdila. Microsoft si tam měl pronajímat výpočetní kapacitu postavenou zhruba na 23 000 procesorech Nvidia. Datacentrum mělo na začátku odebírat asi 50 megawattů a počítalo se s jeho dalším rozšířením.

Hlavním problémem je elektřina. Není jisté, kdy bude místní elektrická síť schopná dodat dost energie. Plné připojení možná nebude k dispozici dřív než ve 30. letech. Nscale uvádí, že její širší vztah s Microsoftem zůstává silný a ostatní dohody mezi oběma firmami platí beze změny. Pro Loughton i další lokality hledá náhradní zdroje energie.

Nscale staví a pronajímá datacentra pro umělou inteligenci. Připravuje možný vstup na burzu v New Yorku (IPO), při kterém by chtěla dosáhnout hodnoty kolem 35 miliard dolarů. Většinu jejích nasmlouvaných zakázek tvoří Microsoft a Anthropic. Hodnota zakázek Nscale za dva roky vzrostla na více než 100 miliard dolarů. Velká část z nich ale závisí na datacentrech, která se teprve budou stavět.

Šéf umělé inteligence v Microsoftu Mustafa Suleyman řekl zaměstnancům, že nový vlastní model MAI-Base-2 je silnější než základní model, na kterém stojí GPT 5.6 Sol od OpenAI. Microsoft na jeho natrénování podle něj použil čtvrtinu výpočetního výkonu, který potřebovala OpenAI. Firma model oznámila ve čtvrtek.

MAI-Base-2 je takzvaný základní model. To je první fáze vývoje umělé inteligence: model se v ní učí rozpoznávat vzorce z obrovského množství textů a obrázků. Tato fáze je nákladná. Pokud ji Microsoft zvládne levněji, může ušetřit.

Suleyman uvedl, že Microsoft svůj model soukromě porovnal s modely OpenAI. Mezi nimi byl i model přezdívaný „Spud“, na kterém stojí GPT-5.6. MAI-Base-2 podle něj dopadl lépe v testech, které měří, jak dobře umí umělá inteligence chápat a předvídat vzorce v datech. Srovnání vychází z technických informací o modelech OpenAI, které má Microsoft k dispozici.

Podle Suleymana model potřeboval také 12krát méně výpočtů než čínský DeepSeek. O který model DeepSeek jde, neupřesnil. Blog Microsoftu uvádí srovnání s modelem DeepSeek-V4-Pro-Base.

Microsoft do OpenAI investoval miliardy dolarů. Jeho podíl v této firmě má mít hodnotu přes 100 miliard dolarů. Microsoft ani OpenAI srovnání nekomentovaly.

UBS zvýšila cílovou cenu akcie Microsoftu (NASDAQ: MSFT) na 675 USD z 525 USD a potvrdila doporučení „buy“. Důvodem je silná poptávka po službách umělé inteligence. Microsoft zveřejní výsledky 28. října.

Trh nyní čeká, že tržby cloudové služby Azure v zářijovém čtvrtletí vzrostou o 47 %. To je asi o dva procentní body víc, než se čekalo dříve. Podle UBS je takový výsledek dosažitelný. Pomoci má poptávka firem, vyšší výdaje na infrastrukturu pro umělou inteligenci a vyšší tržby OpenAI, které se promítají do tržeb Azure. Přispět mohou i rostoucí ceny pronájmu grafických čipů.

UBS čeká přínos také z Microsoftu 365. U nástrojů Copilot tam firma rozšiřuje účtování podle skutečného využití. Banka zvýšila násobek, ze kterého počítá cílovou cenu, z 19násobku na 25násobek odhadovaného upraveného zisku pro rok 2028. Současnou cenu považuje za rozumnou: odpovídá 23násobku odhadovaného upraveného zisku pro rok 2027. A to i přesto, že akcie od zveřejnění výsledků za červnové čtvrtletí vzrostla o 39 %.

Pět velkých bank z Wall Street zvýšilo cílovou cenu akcií Microsoftu. Všechny si ponechaly pozitivní doporučení. UBS zvýšila cílovou cenu na 675 USD z 525 USD a drží „buy“. Jefferies ji zvýšila na 650 USD z 575 USD, Citi na 636 USD z 600 USD, TD Cowen na 625 USD z 540 USD a Mizuho na 600 USD z 510 USD.

Analytici zvýšení zdůvodňují poptávkou po cloudové službě Azure. Firmy navíc čím dál víc používají AI asistenta Copilot. Jefferies čeká, že růst Azure překoná výhled 44 až 45 %, protože poptávka po AI převyšuje nabídku. Podle Jefferies také zrychlí růst Microsoft 365 pro firmy, a to z 15 % na 17 %.

Cena akcie se ve čtvrtek pohybovala kolem 539,67 USD, tedy asi o 1,12 % výš. V úterý akcie uzavřela na rekordní ceně 543,45 USD. Investiční výdaje Microsoftu dosáhly 41 miliard USD ve čtvrtém čtvrtletí fiskálního roku a 145 miliard USD za celý fiskální rok.

Výsledky za první čtvrtletí fiskálního roku firma zveřejní 28. října. Analytici čekají tržby 90,71 miliardy USD a zisk na akcii (EPS) 4,72 USD. Před rokem to bylo 77,67 miliardy USD a 4,12 USD.

Microsoft představil třetí generaci vlastního čipu pro umělou inteligenci Maia 300. Chce na něm provozovat většinu odpovědí svých modelů. Výroba čipu začne v roce 2027.

Firma plánuje nasadit čipy řady Maia o celkovém výkonu více gigawattů. Časový plán ale neuvedla.

Do jednoho serverového racku (skříně se servery) se vejde 96 čipů, dvakrát víc než u Maia 200. Microsoft uvádí, že oproti grafickým čipům zpracuje až sedmkrát víc jednotek textu (tokenů) na rack a o 40 % víc na megawatt.

Nvidia ale pro Microsoft zůstane důležitá, hlavně při trénování modelů. Na rozdíl od čipů Googlu nebo Amazonu nelze čipy Maia pronajímat jiným firmám. Analytici Evercore ISI odhadují, že do prvního čtvrtletí 2027 budou čipy Maia tvořit asi 10 % výdajů Microsoftu na čipy pro AI.

Americké ministerstvo práce oznámilo, že pozastavuje Microsoft a Adobe v programu trvalé pracovní certifikace. Tuto certifikaci musí firma získat, aby zahraniční zaměstnanec mohl dostat zelenou kartu (trvalý pobyt). Ministerstvo od obou firem nebude přijímat ani zpracovávat nové žádosti.

Ministr práce Keith Sonderling uvedl, že důvodem jsou „některá probíhající federální vyšetřování“. Stejné opatření se týká také firem Cognizant, Infosys, Capgemini, Tata, Wipro a HCL.

Podle ministra tyto firmy od roku 2009 žádaly o téměř 3 miliony zahraničních pracovníků. Získaly přes 230 000 schválených víz H-1B a přes 100 000 trvalých pracovních certifikací. Microsoft a Adobe se zatím k věci nevyjádřily.