Alphabet Inc.

Porota v Oaklandu v pondělí 18. května 2026 zahájila závěrečné jednání v žalobě Elona Muska proti OpenAI a Samu Altmanovi – sporu, jehož výsledek může zásadně ovlivnit budoucí strukturu společnosti oceňované na více než 850 miliard dolarů. Tříleté soudní řízení trvalo celkem tři týdny.

Musk tvrdí, že Altman a spoluzakladatel Greg Brockman porušili původní slib zachovat OpenAI jako neziskovou organizaci a osobně se obohatili z charitativního projektu. Sám Musk přišel podle svých slov s nápadem, vymyslel název, najal klíčové lidi a přislíbil počáteční financování až 1 miliardu dolarů.

Altman u soudu svědčil, že Muskovi žádné závazky ohledně firemní struktury nedal. Zároveň přiznal, že mu byl nepříjemný Muskův požadavek na úplnou kontrolu nad společností.

OpenAI a Musk společně s Altmanem v prosinci 2015 projekt zakládali jako neziskovou laboratoř – mimo jiné proto, aby zabránili Googlu v monopolu na umělou inteligenci. Jejich vztah se v následujících letech zhoršil a Musk organizaci opustil. Žalobu podal v roce 2024 poté, co OpenAI zahájila přeměnu na ziskovou společnost.

Alphabet začal prodávat vlastní čipy TPU externím zákazníkům, čímž otvírá nový zdroj tržeb a zhodnocuje více než desetiletou investici do vlastního křemíku. Analytici z Wall Street podle dostupných informací tuto konkurenční výhodu zatím plně nezohledňují v ocenění akcií GOOGL.

Čipy TPU vyvíjí Alphabet interně přes více než 10 let. Díky tomu má oproti konkurentům, kteří nakupují čipy od externích dodavatelů, výraznou nákladovou výhodu při provozu AI modelů. Přímý prodej TPU třetím stranám přidává k dosavadnímu využití čipů ve vlastní infrastruktuře novou obchodní dimenzi.

Alphabet zvýšil svůj tržní podíl v segmentu cloudových služeb v posledním čtvrtletí. Akcie GOOG reagovaly mírným růstem – ke dni 7. května 2026 se obchodovaly za 397,05 USD, což je o 0,4 % více.