The Boeing Company

Americké letectvo (USAF) zadalo Boeingu zakázku na výrobu dvou velkých vojenských družic. Jde o družice systému MUOS (síť družic pro vojenskou komunikaci). Celková hodnota zakázky je 2 miliardy dolarů.

Zakázka jde proti dnešnímu trendu. Firmy jako Rocket Lab a Planet Labs mají plno práce s malými družicemi. Vlastní sítě malých družic na nízké oběžné dráze (LEO – dráha blízko Země) budují také Amazon, Blue Origin i SpaceX.

Autor článku se ptá, jestli jsou velké družice lepší volba než malé. Pentagon v tomto případě vsadil na velké řešení od Boeingu.

Boeing (BA) vstupuje do zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí s rekordním objemem nasmlouvaných zakázek 695 miliard dolarů. Jde o peníze za už podepsané, ale ještě nedodané objednávky. Jeho tržní hodnota přitom činí jen 164,5 miliardy dolarů. Pro srovnání, konkurenti Lockheed Martin a RTX mají nasmlouvané zakázky za 230, respektive 289 miliard dolarů.

Tržby firmy v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 14 % na 22,2 miliardy dolarů. Počet dodaných letadel stoupl na 143 ze 130. Firma splatila dluh ve výši 6,95 miliardy dolarů, celkový dluh tak klesl z 54,1 na 47,2 miliardy dolarů. Tržby z obranné a kosmické divize vzrostly o 21 % na 7,6 miliardy dolarů.

Federální letecký úřad (FAA) 23. července vrátil Boeingu pravomoc sám vydávat závěrečná osvědčení letové způsobilosti pro letadla 737 MAX a 787. To firmě usnadní dodávky. Analytici v průměru očekávají cílovou cenu akcie 270 dolarů oproti současné ceně 209 dolarů. Koupit akcii doporučuje 21 z nich, jen jeden radí prodat.

Výsledky za druhé čtvrtletí zveřejní Boeing 28. července. Trh čeká ztrátu 34 centů na akcii při tržbách 24,05 miliardy dolarů.

Akcie Boeingu se obchodují kolem 210 dolarů. Za týden ztratily 4,3 % a za rok 8,7 %. Analytici na Wall Street přesto vidí prostor k růstu. Průměrná cílová cena je 270 dolarů a 78 % doporučení zní koupit (buy).

Důvodem optimismu jsou čísla z prvního čtvrtletí. Tržby dosáhly 22,22 miliardy dolarů (+14 %), firma dodala 143 letadel a během jediného čtvrtletí splatila dluh 6,95 miliardy dolarů. Objem nasmlouvaných zakázek dosáhl 695 miliard dolarů.

Drobní investoři jsou ale skeptičtější. Poukazují na to, že firma ve stejném čtvrtletí spálila 1,5 miliardy dolarů hotovosti. Komerční letadlová divize měla zápornou provozní marži 6,1 %. Vojenská divize sice nedávno vrátila zisk 233 milionů dolarů, ale ve srovnání s trvale ziskovým konkurentem Lockheed Martin to působí křehce.

Klíčovým testem bude příští čtvrtletní výsledek 28. července 2026. Podle predikčního trhu Polymarket má Boeing 65% šanci, že odhady překoná. Investoři budou hlavně sledovat, jestli se firmě podaří dostat volný peněžní tok zpátky do kladných čísel.

Boeing zveřejní výsledky za druhé čtvrtletí 28. července. Analytici čekají ztrátu 27 centů na akcii a tržby 23,90 miliardy dolarů. V předchozím čtvrtletí firma vykázala ztrátu 20 centů na akcii. To bylo lepší než očekávaná ztráta 75 centů. Tržby 22,22 miliardy dolarů rovněž překonaly odhad 21,96 miliardy dolarů. Za poslední čtyři čtvrtletí Boeing v průměru překonal odhad zisku na akcii o 1,65 % a odhad tržeb o 0,05 %.

Investoři budou sledovat hlavně to, kolik objednaných letadel firma skutečně dodá zákazníkům. Jen dodaná letadla totiž přinesou peníze do pokladny. Důležitý bude i vývoj volného peněžního toku (hotovost, která firmě zbyde po investicích). Sledovat se bude také to, zda se daří držet náklady u vojenských zakázek. Sem patří i výdaje navíc kvůli zpožděnému programu prezidentského letounu Air Force One.

Z technického pohledu je akcie momentálně pod všemi hlavními klouzavými průměry (průměrná cena akcie za dané období, ukazuje směr trendu). Leží 5,9 % pod 20denním, 7 % pod 50denním, 6 % pod 100denním a 5,7 % pod 200denním průměrem. Ukazatel MACD (technický nástroj měřící sílu a směr trendu) je pod svou signální linkou. To naznačuje slábnoucí zájem kupujících. V červnu se objevil takzvaný „zlatý kříž" (signál, kdy krátkodobý průměr překročí dlouhodobý a často předznamenává růst). Akcie ale mezitím znovu klesla pod dlouhodobé průměry. Signál tak zatím obrat nepotvrdil. Klíčovým odporem je cena 232 dolarů, podpora leží u 187,50 dolaru.

Podle hodnocení Benzinga Edge (nástroj srovnávající akcie s trhem) má Boeing slabé skóre. Slabý je jak v krátkodobé síle trendu (14,42 bodu), tak v ocenění akcie (28,37 bodu). Akcie v době zveřejnění článku obchodovaly o 0,54 % výše na 205,90 dolaru.

Pronajímatel letadel AerCap vybral motory GEnx-1B od GE Aerospace pro dalších 15 letadel Boeing 787 Dreamliner. AerCap je největším vlastníkem letadel Boeing 787 na světě. Ve vlastnictví nebo objednávce má zhruba 200 motorů GEnx. Objednávka tak ukazuje pokračující poptávku po tomto modelu.

GE Aerospace uvádí, že motor GEnx odbaví včas 99,98 % odletů. V provozu podle firmy vydrží mezi opravami třikrát déle než motory konkurence. GE Aerospace letos investuje přes 110 milionů eur do evropských výrobních závodů. Dalších 1 miliardu dolarů vloží do výroby a dodavatelského řetězce v USA.

Leasingová společnost AerCap objednala u Boeingu 15 kusů letounu 787-9 Dreamliner. Její flotila těchto širokotrupých letadel se tím rozroste na zhruba 140 kusů. Smlouva navíc dává AerCapu právo objednávku zaměnit za větší verzi 787-10. Ta má o 50 sedadel více. Oproti starším letadlům, která nahrazuje, spotřebuje o 25 % méně paliva.

AerCap převzal model 787 jako první leasingová firma na světě, a to v roce 2013. Od svého uvedení do provozu tento typ otevřel přes 540 nových přímých leteckých tras. Přepravil při tom více než 1,3 miliardy cestujících.

Leasingová společnost AerCap objednala přímo u Boeingu 15 letadel 787-9 Dreamliner. Její flotila strojů 787 tak vzroste na zhruba 140 kusů. Objednávku firma oznámila na leteckém veletrhu Farnborough 2026.

Letadla dostane postupně do roku 2033 a pohánět je budou motory GEnx-1B od GE Aerospace. Smlouva navíc dává AerCapu právo vyměnit objednávku za větší verzi 787-10, pokud to jeho zákazníci budou potřebovat.

Šéf AerCapu Aengus Kelly uvedl, že firma je už největším vlastníkem letadel 787 na světě. Nová objednávka její flotilu dále rozšiřuje. Hodnota zakázky nebyla zveřejněna.

Letecká společnost Luxair, národní dopravce Lucemburska, si objednala další letouny Boeing 737-10. Dvě opce (předkupní práva) na tyto stroje změnila na pevné objednávky. Zároveň si zajistila opce na další dva kusy. Navazuje tím na objednávku dvou letounů 737-10 z roku 2024.

Po dodání všech strojů bude mít Luxair flotilu 12 letounů Boeing 737. Z toho osm menších typu 737-8 a čtyři větší 737-10. Model 737-10 pojme až 230 cestujících, Luxair jej ale provozuje s 213 místy. Dolet má 3 100 námořních mil (5 740 km).

Podle Boeingu spotřebují nové letouny 737-8 a 737-10 o 20 % méně paliva a produkují o 20 % méně emisí než stroje, které nahrazují. Každému letounu to ušetří až 8 milionů liber (přes 3 600 tun) CO₂ ročně.

Boeing (NYSE: BA) a národní ugandský přepravce Uganda Airlines oznámily objednávku čtyř letadel 737-8 a čtyř letadel 787-9. Jde o vůbec první nákup letadel od Boeingu v historii této aerolinky.

Letadlo 737-8 pojme 160 až 180 cestujících a doletí až 6 480 km. Hodí se tak na linky uvnitř Afriky a do oblasti Blízkého východu a Indie. Letadlo 787-9 má dolet až 15 370 km a poslouží na dálkové linky do Asie, na Blízký východ a do Evropy.

Nová letadla mají aerolince umožnit obsloužit více destinací. Zároveň mají snížit spotřebu paliva o 20 až 25 % oproti strojům, které nahrazují. Uganda Airlines nyní létá do 17 destinací ve 13 zemích ze svého domovského letiště v Entebbe.

Nákladní letecká firma MSC Air Cargo objednala u Boeingu pět nových nákladních letadel 777-8 Freighter. Je to její první objednávka tohoto typu. MSC Air Cargo je teprve třetí evropská nákladní aerolinka, která si tento model pořídila.

Model 777-8 Freighter je nejnovější nákladní verze rodiny Boeing 777X. Podle výrobce má mezi velkými nákladními letadly nejvyšší nosnost. Zároveň má nejnižší spotřebu paliva, emise i provozní náklady na přepravenou tunu nákladu. Širokotrupá nákladní letadla dnes zajišťují zhruba 75 % světové letecké nákladní kapacity.

Boeing má na model 777-8 Freighter zatím přes 80 objednávek. MSC Air Cargo dnes provozuje starší nákladní stroje Boeing 777-200.

Boeing a Airbus začínají plánovat další generaci úzkotrupých letadel (menších strojů s jednou uličkou pro krátké a střední tratě). Airbus chce program spustit kolem roku 2030. Nové letadlo by mělo začít létat v druhé polovině příštího desetiletí. Šéf Boeingu Kelly Ortberg řekl, že firma potřebuje ještě pár let na zlepšení financí, než spustí vlastní program. Podle obou šéfů firmy zatím na nové modely nespěchají. Chtějí hlavně stabilnější dodávky současných letadel.

Boeing zvyšuje výrobu modelu 737 Max. Do čtvrté výrobní linky v americkém Everettu investoval asi 1 miliardu dolarů. Certifikace verze Max-7 je hotová z 95 %, u verze Max-10 z 98 %. Model Max-10 má objednáno 1533 letadel, tedy zhruba třetinu všech objednávek na 737.

Airbus má nasmlouvané, ale zatím nedodané zakázky na více než 9000 letadel (tzv. backlog). Poptávka dál převyšuje nabídku. V červnu firma přijala 51 nových objednávek na model A320neo. Ve druhém čtvrtletí dodala 190 letadel řady A320.

Boeingův největší zákazník mimo USA, aerolinka Ryanair, převzala poslední objednaná letadla 737 Max 8-200. Flotila se rozrostla na necelých 650 letadel. Provoz v prvním čtvrtletí vzrostl o 6 %. Firma letos čeká růst počtu cestujících o 4 % na 216 milionů.

Boeing začal pracovat na možném novém typu letadla. Generální ředitel Kelly Ortberg ale říká, že firma zatím není připravená jít dál. Nemá hotovou podobu stroje. Teprve porovnává různé varianty návrhu a vybírá, která je lepší.

Než Boeing spustí vývoj, chce dát do pořádku své finance. Také musí dokončit potřebnou technologii a dodat zpožděná letadla, třeba širokotrupý model 777X. Srovnat finance zabere podle Ortberga ještě zhruba dva roky. Problém prý není sehnat nové objednávky. Těžší je dodat ty, které firma už má – tedy vyřídit nahromaděné zakázky (objem nasmlouvaných, ale ještě nedodaných letadel).

Model 777X čeká na certifikaci. Boeing ho proto nepředvedl na leteckém veletrhu Farnborough v Anglii a nechal ho ve Spojených státech. Stroj ještě čeká na schválení od amerického Federálního leteckého úřadu (FAA). Ten by podle Ortberga mohl model 737 MAX 7 schválit už koncem července. Krátce po něm by měl následovat i větší MAX 10.

Aerolinky chtějí, aby se Boeing nejdřív soustředil na spolehlivost svých současných letadel. Nový typ má přijít až potom. Boeing spolu s Airbusem ovládá trh velkých dopravních letadel. Nový model by mu mohl pomoci konkurovat řadě Airbus A320. V květnu americký prezident Donald Trump oznámil, že čínský prezident Si Ťin-pching souhlasil s objednávkou 200 letadel od Boeingu. Akcie Boeingu se v době zveřejnění obchodovaly za 209,48 dolaru, o 2,13 % výše.

Boeing oznámil, že filipínský národní dopravce Philippine Airlines se zavázal objednat až 20 letounů 787 Dreamliner. Dohoda zahrnuje pevnou objednávku na 15 kusů varianty 787-10. Aerolinka má možnost dokoupit dalších pět strojů.

Nová letadla mají doplnit stávající flotilu deseti letounů Boeing 777. Rozšíří také síť středních a dálkových linek dopravce. Podle Boeingu má varianta 787-10 o 25 % nižší spotřebu paliva než letadla, která nahrazuje. Patří zároveň mezi nejlevnější širokotrupé letouny na provoz v přepočtu na jedno sedadlo.

Oznámení padlo na leteckém veletrhu Farnborough Airshow. Dohoda se zatím musí finálně dojednat.

Saúdská letecká společnost Riyadh Air si u Boeingu objednala dalších 28 letounů 787 Dreamliner. Využila tím opci (předkupní právo na dokoupení letadel) ze své objednávky z roku 2023.

Součástí dohody je přechod 20 letadel na větší verzi 787-10. Firma navíc dokoupí 11 dosud neoznámených širokotrupých letounů. Po dokončení zbývajících 17 kusů vzroste počet pevných objednávek Riyadh Air na letouny 787 na 67.

Verze 787-10 pojme o 50 cestujících víc než model 787-9. Oproti nahrazovaným letadlům spotřebuje o 25 % méně paliva a vypustí o tolik méně emisí.

Riyadh Air vlastní saúdskoarabský státní investiční fond PIF (Public Investment Fund). Firma chce do roku 2030 létat do více než 100 destinací po celém světě. Podle svých odhadů tím ekonomice mimo ropný sektor přinese přes 20 miliard dolarů a vytvoří přes 200 000 pracovních míst.

Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg řekl televizi CNBC, že firma potřebuje ještě několik let na srovnání financí. Teprve pak začne vyvíjet nové osobní letadlo. Uvedl to na leteckém veletrhu Farnborough ve Velké Británii.

Podle Ortberga musí Boeing před spuštěním nového programu splnit tři podmínky. Mít v pořádku finance, připravenou technologii a dostatečnou poptávku na trhu.

Aerolinky, které od Boeingu nakupují, firmě vzkazují, ať se teď soustředí na spolehlivost a výrobu současných letadel. Jde hlavně o model 737 MAX. Nechtějí, aby firma spěchala s novým typem.

Nové letadlo má lépe konkurovat řadě A320 od Airbusu. Podle Ortberga bude nakonec pro Boeing klíčové k získání budoucích zakázek.

Boeing zveřejnil svůj každoroční výhled trhu s letadly (Commercial Market Outlook, zkráceně CMO – odhad poptávky na příštích 20 let). Firma čeká, že poptávka po letecké dopravě se do roku 2045 zdvojnásobí. Světová flotila komerčních letadel má vzrůst zhruba o 80 procent na více než 50 000 strojů.

Aerolinky a nákladní dopravci si podle Boeingu za příštích 20 let objednají téměř 44 000 nových letadel (přesně 43 625 kusů). Z toho bude 33 545 jednoproudových strojů (menší letadla pro krátké tratě), 7 715 širokotrupých, 1 435 regionálních a 930 nákladních. Polovina dodávek nahradí starší letadla novějšími a úspornějšími modely.

Zralé trhy jako Severní Amerika, Eurasie, Oceánie a severovýchodní Asie budou tvořit asi 45 procent nových dodávek. Zbylých 55 procent připadne na rozvíjející se trhy, tedy Čínu, Blízký východ, Latinskou Ameriku a Afriku. Objem letecké nákladní dopravy má do roku 2045 růst zhruba o 3,7 procenta ročně, rychleji než světový obchod i ekonomika. Kapacita nákladních letadel letos od začátku roku meziročně vzrostla o 5 procent.

Flotily nízkonákladových aerolinek mají růst zhruba o 4 procenta ročně, síťoví dopravci kolem 3 procent. Bez nových úsporných letadel by firmy potřebovaly o 9 000 letadel víc, aby zvládly stejný počet cestujících. Do roku 2045 má ve flotilách zůstat méně než 10 procent dnešních starších typů letadel.

Boeing zveřejnil dvacetiletý výhled trhu servisních a podpůrných služeb v komerčním letectví. Zároveň odhadl, kolik nových lidí bude obor potřebovat. Firma čeká, že poptávka po letecké dopravě se za 20 let zdvojnásobí. Krátkodobé výkyvy na trhu podle ní tento dlouhodobý růst neovlivní.

Podle výhledu vzroste trh servisních a podpůrných služeb v letectví na 4,9 bilionu dolarů do roku 2045. Odvětví bude potřebovat přes 2,4 milionu nových pracovníků – 674 000 pilotů, 728 000 techniků údržby a přes 1 milion palubních průvodčích. Dvě třetiny této poptávky nahradí zaměstnance odcházející do důchodu. Zbylá třetina pokryje růst letadlového parku.

Největší podíl poptávky připadá na region Eurasie. Ten bude potřebovat 571 000 nových pracovníků a jeho trh dosáhne 1,185 bilionu dolarů. Následuje Severní Amerika s 438 000 pracovníky a trhem za 995 miliard dolarů. Region Velké Číny by měl potřebovat 425 000 nových pracovníků a servisní trh v hodnotě 875 miliard dolarů.

Boeing plánuje investovat do digitalizace servisu letadel. Chce také školit pracovníky podle ověřování konkrétních dovedností. Tím chce pomoci řešit celosvětový nedostatek pilotů a techniků.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) v pátek oznámil, že Boeing může znovu sám vydávat certifikáty letové způsobilosti pro modely 737 Max a 787 Dreamliner. Certifikát potvrzuje, že konkrétní letadlo je bezpečné k provozu. Boeing o toto oprávnění přišel po dvou smrtelných haváriích 737 Max v letech 2018 a 2019.

FAA loni v září umožnila Boeingu částečný návrat k samostatnému vydávání certifikátů. Firma a úřad se v této činnosti střídaly po týdnech. Podle FAA byla kvalita výroby během posledních osmi měsíců srovnatelná bez ohledu na to, zda certifikát vydával Boeing, nebo přímo úřad. Proto se úřad rozhodl vrátit tuto pravomoc firmě natrvalo.

Rozhodnutí je vyjádřením důvěry regulátora i americké vlády v Boeing po letech bezpečnostních problémů. Kromě obou havárií šlo i o incident z ledna 2024, kdy za letu odpadl kus trupu z nového letadla 737 Max 9 krátce po startu. Boeing patří mezi největší americké vývozce podle hodnoty vývozu.

Boeing v červnu dodal zákazníkům 64 dopravních letadel. Za celé druhé čtvrtletí to bylo 171 letadel.

Za první pololetí 2026 firma dodala celkem 314 letadel – nejvíc od roku 2018. Počet dodaných letadel je pro Boeing klíčový ukazatel. Zákazníci totiž platí většinu ceny letadla až při jeho převzetí. Dodávky tak přímo určují, kolik hotovosti firmě přiteče.

Boeing zveřejní výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí v úterý 28. července 2026.

Boeing v červnu dodal zákazníkům 64 letadel. Dodávky za první pololetí 2026 se tím vyšplhaly na 314 kusů – nejvíc za první pololetí od roku 2018. Firma v druhé polovině roku 2025 dosáhla kladného volného peněžního toku (hotovosti, která firmě zbyde po zaplacení běžného provozu i investic). Boeing plánuje vyrábět 42 až 47 letadel měsíčně.

Letecká společnost Boeing (NYSE: BA) zveřejnila, kolik letadel a vojenské techniky dodala zákazníkům ve druhém čtvrtletí 2026. V civilní části firma dodala 171 letadel. Od začátku roku je to 314 letadel. Největší podíl měl model 737 — ve druhém čtvrtletí ho Boeing dodal 129 kusů (243 od začátku roku).

Ostatních modelů dodala firma výrazně méně. Širokotrupého 787 bylo 25 kusů, modelu 777 sedm kusů a staršího 767 deset kusů. Ve vojenské a kosmické části předal Boeing zákazníkům 35 kusů techniky, od začátku roku 65 kusů. Šlo mimo jiné o vrtulníky Apache a Chinook, stíhačky F-15 a F/A-18, tankovací letouny KC-46 a hlídkové letouny P-8.

Firma upozornila, že čísla o dodávkách nejsou konečná. Definitivní budou až se zveřejněním čtvrtletních výsledků. Počet dodaných letadel je pro investory důležitý ukazatel. Boeing totiž většinu tržeb z prodeje letadla zaúčtuje až v okamžiku, kdy ho předá zákazníkovi.

Srovnání dvou firem z oblasti letectví a obrany ukazuje velký rozdíl v jejich kondici. Divize dopravních letadel Boeingu (Commercial Airplanes) zvýšila tržby o 13 % díky 143 dodaným letadlům. Přesto skončila se ztrátou 563 milionů dolarů a provozní marží -6,1 %. Volný peněžní tok (hotovost, která firmě zbyde po investicích) byl za čtvrtletí záporný, -1,454 miliardy dolarů.

Lépe si vedla divize obrany, vesmíru a bezpečnosti (Defense, Space & Security). Zvýšila tržby o 21 % a provozní zisk o 50 %. Pomohly jí rakety PAC-3 Seeker a dohoda o bezpilotním letounu MQ-28 Ghost Bat s německou firmou Rheinmetall. Boeing zároveň snížil celkový dluh na 47,2 miliardy dolarů z 54,1 miliardy. Šéf Kelly Ortberg to označuje za krok ke stabilizaci firmy.

Objem nasmlouvaných, ale ještě nedodaných zakázek (backlog) dosahuje u Boeingu 695 miliard dolarů. Akcie přesto obchodují na extrémně vysokém očekávaném P/E (poměr ceny akcie k budoucímu zisku) kolem 833, protože firma zatím zisk nevytváří. Investoři budou sledovat, zda Boeing dokončí certifikace letadel 737-7, 737-10 a 777-9. Sledovat budou i to, jak zvládne začlenění nedávno koupeného Spirit AeroSystems. Na tom má záviset, zda firma přestane spalovat hotovost. Pro srovnání: konkurenční Lockheed Martin potvrdil výhled na volný peněžní tok 6,5 až 7 miliard dolarů. Jeho akcie letos rostou, zatímco akcie Boeingu jsou v mírném mínusu.

Akcie Boeingu (BA) posílily 1. července 2026 o 3,46 % na 226,15 USD. Letecký výrobce plánuje zveřejnit čtvrtletní hospodářské výsledky v průběhu července.

Analytici porovnávají AST SpaceMobile a Boeing jako investice s odlišným rizikovým profilem. Boeing se v roce 2025 vrátil do ziskovosti s tržbami 89,5 miliardy dolarů, zatímco AST SpaceMobile láká investory na partnerství s velkými operátory.

AST SpaceMobile uzavřela definitivní komerční smlouvy s AT&T a Verizon, čímž si zajistila přístup k jejich zákaznické základně pro satelitní připojení. Firma zatím není zisková, ale smlouvy s etablovanými operátory snižují obchodní riziko.

Boeing naopak představuje příběh obnovy. Po letech ztrát se výrobce letadel a obranné techniky vrátil do černých čísel. Tržby 89,5 miliardy dolarů potvrzují, že firma si udržuje silnou pozici v odvětví.

Boeing oznámil, že výsledky za druhý kvartál 2026 zveřejní 28. července 2026. Konferenční hovor s vedením začne ve 10:30 ET. Materiály budou dostupné na boeing.com/investors.

Letoun Boeing 777 společnosti Jetran LLC provedl extrémně nízký průlet nad Texasem, při němž se přiblížil na výšku pouhých 0 až 25 stop nad zemí – méně než je rozpětí jeho vlastních křídel, které měří 200 stop. Incident vyvolal kritiku pilotů a vyšetřování amerického úřadu pro letectví FAA.

K manévru došlo ve středu nad Horseshoe Bay Resort Jet Center poblíž Austinu. Letoun, registrovaný jako N705DN, letěl z Indiany do Dallas-Fort Worth. Šlo o bývalé letadlo Delta Air Lines, které Mammoth Freighters přestavěl na nákladní verzi a připravoval na doručení Qatar Airways Cargo. Hodnota takto konvertovaného stroje se pohybuje mezi 80 a 100 miliony dolarů.

Samotná Jetran LLC uznala, že manévr „neodpovídá operačním standardům". Společnost se zabývá pronájmem a konverzí letadel přibližně 45 let. Mammoth Freighters, který konverzi provedl, se na letu nepodílel.

Pro srovnání: nejnižší manévr akrobatického týmu Blue Angels je 50 stop – dvojnásobek výšky, na kterou se dostal tento dopravní obr. FAA incident vyšetřuje.

Boeing mezitím plánuje ukončit program 777F do konce roku 2027 kvůli zpřísňujícím se emisním normám.

Trump svolal šéfy největších amerických zbrojních firem na Bílý dům a požadoval rychlé navýšení výroby zbraní a munice – obavy z vyčerpání zásob po operacích v Íránu jsou podle administrativy reálné. Bílý dům zároveň požádal Kongres o 85,6 miliardy dolarů v dodatečném financování, primárně na pokrytí nákladů války s Íránem.

Schůzky se zúčastnili generální ředitelé Boeingu, Lockheed Martinu, Honeywellu, RTX, Northrop Grummanu, BAE Systems a L3Harris. Trump vyvolal Zákon o obraně výroby, který mu umožňuje urychlit výrobu s odkazem na omezené kapacity, křehké dodavatelské řetězce a dlouhé dodací lhůty.

Administrativa konkrétně tlačí na rozšíření výroby střel Patriot, THAAD, Tomahawk a vzdušných střel AMRAAM. Firmy ale varují, že větší investice do kapacit vyžadují nejprve záruky financování od Kongresu.

Napětí přidává i politický tlak na dividendy a zpětné odkupy akcií. Bílý dům chce, aby dodavatelé upřednostňovali plnění smluv s Pentagonem před výplatami akcionářům. Senátní výbor již schválil návrh zákona, který by tento požadavek z Trumpova lednového výkonného příkazu zakotvil do zákona. Zbrojní průmysl se tomuto mandátu brání.

Senát mezitím přijal rezoluci o válečných pravomocích, která směřuje k ukončení amerických nepřátelství vůči Íránu – mírová jednání s Teheránem podle dostupných informací probíhají.

Analytici porovnávají investiční potenciál startupové Archer Aviation a zavedeného Boeingu jako dvou odlišných sázek na letecký sektor v roce 2026. Jde o volbu mezi vysokým rizikem s potenciálně vysokým výnosem na straně jedné a stabilizujícím se průmyslovým gigantem na straně druhé.

Archer Aviation (ticker ACHR) postupuje ke komercializaci svých služeb v oblasti elektrického létání. Startup má za sebou silné partnery – mezi ně patří United Airlines a automobilka Stellantis. Přesto zůstává předkomercializační firmou s nejistým výhledem příjmů.

Boeing (ticker BA) představuje opačný profil. Jde o klíčového hráče globálního letectví s masivní tržní základnou, který se v roce 2025 vrátil k ziskovosti po několika turbulentních letech. Pro konzervativnější investory nabízí stabilnější pozici.

Srovnání obou firem ilustruje základní dilema: zda vsadit na etablovanou firmu v obratu, nebo na startup s ambiciózní technologií a silnými průmyslovými spojenci.

AerCap Holdings dodal Thai Airways International první nový letoun Boeing 787-9 pohánění motory General Electric – jde o součást obnovy flotily thajského dopravce. Předání proběhlo na ceremonii v Boeing Delivery Center v Everettu ve státě Washington.

Letoun rozšiřuje flotilu Thai Airways, která létá na 62 destinací ve 29 zemích a operuje od roku 1960. Podle obou stran má nový stroj zvýšit efektivitu a snížit ekologickou stopu provozu.

AerCap, globální lídr v pronájmu letadel s přibližně 300 zákazníky po celém světě, spolupracuje s Thai Airways již desítky let.

Akcie Boeingu (BA) rostou poté, co ceny ropy v pondělí klesly o téměř 5 % v reakci na oznámení mírové dohody mezi USA a Íránem. Levnější ropa snižuje náklady na letecké palivo, jeden z největších výdajů aerolinek, a tím podporuje poptávku po nových letadlech.

Dohoda zahrnuje znovuotevření Hormuzského průlivu, který byl uzavřen od konce února a přidával válečnou prémii na energetické trhy. Průlivem proudí přibližně 20 % globálních dodávek surové ropy. Formální podpis je naplánován na pátek ve Švýcarsku.

Akcie Boeingu se obchodují kolem 219,28 USD, tedy 5,1 % nad 20denním a 5,3 % nad 200denním klouzavým průměrem. RSI indikátor na úrovni 49,18 signalizuje neutrální hybnost.

United Airlines představily speciální barevné provedení „Stars and Stripes" na dvou letadlech a zároveň oznámily milník v náboru vojenských pilotů – od roku 2024 přešlo do společnosti téměř 600 vojenských pilotů prostřednictvím programu United Military Pilot Program. Do konce roku 2027 očekává firma dalších 500.

Speciální lak dostaly stroje Boeing 787-10 a Boeing 737-800, které byly natřeny v Amarillu v Texasu. Design obsahuje 50 hvězd symbolizujících státy USA a červeno-bílé pruhy. Na palubě obou letadel bude pamětní deska věnovaná aktivním vojákům a veteránům.

Program United Military Pilot Program nabízí aktivním vojenským pilotům podmíněnou nabídku práce na pozici prvního důstojníka ještě před odchodem z armády. United Airlines celkově zaměstnávají více než 8 300 vojenských veteránů, z nichž 1 500 jsou aktivními členy Národní gardy nebo rezervních sil. Z celkového počtu více než 18 000 pilotů firmy je přes 4 500 veteránů.

Oslavy u příležitosti 250. výročí USA se na letišti Washington Dulles zúčastnili ředitel dopravy Sean P. Duffy a CEO United Airlines Scott Kirby.

Boeing v květnu dodal 60 komerčních letadel, meziročně o 33 % více, což je nejsilnější signál dosavadní stabilizace výroby a podporuje ambiciózní cíl firmy dosáhnout 5 miliard dolarů volných peněžních toků v fiskálním roce 2026.

Z celkového počtu dodávek tvořilo 51 kusů klíčový model 737 MAX. Tržby Boeingu vzrostly v prvním čtvrtletí 2026 meziročně o 14 %.

Program 777X získal v červnu 2026 od amerického úřadu FAA autorizaci pro testovací lety. Certifikace se očekává na konci letošního roku, první dodávky pak v roce 2027. Čína objednala 200 letadel Boeingu, což je geopoliticky významný signál – během obchodních napětí část zakázek směřovala ke konkurenčnímu Airbusu.

Ředitel společnosti Bradley Tilden koupil 23. května 2026 celkem 1 370 akcií. Insider nákupy bývají trhem vnímány jako signál důvěry vedení ve výhled firmy.

Akcie BA se obchodují na 221,08 USD (+5,78 %), analytická cílová cena činí 262,32 USD. Poměr P/E dosahuje 107,32, což odráží očekávání výrazného růstu ziskovosti. Zadlužení zůstává vysoké – poměr dluhu k vlastnímu kapitálu je 7,42 – a představuje hlavní riziko pro investory sledující příběh obnovy Boeingu.

Analytici srovnávají investiční atraktivitu Boeingu a Firefly Aerospace pro rok 2026 – dvou společností z leteckého a vesmírného sektoru, které procházejí odlišnými fázemi růstu. Boeing vykazuje ostrý rebound tržeb opřený o masivní obchodní backlog a klíčové obranné kontrakty, zatímco Firefly Aerospace hlásí trojciferný růst tržeb díky rozšiřování služeb v oblasti startů a lunárních přistávacích modulů.

Boeing se zotavuje z dlouhodobé krize a jeho obnova stojí na silné poptávce ze strany leteckých dopravců i armády. Firefly Aerospace naproti tomu roste z nižší základny a cílí na specializované segmenty vesmírného trhu.

Obě společnosti nicméně čelí v roce 2026 vysokým rizikům a otázkám kolem ocenění. Analýza nenabízí jednoznačné doporučení – volba závisí na rizikovém apetitu investora.

Boeing zvyšuje produkci letounu 737 MAX z 42 na 47 kusů měsíčně a chystá přidání čtvrté montážní linky v závodě v Everettu ve státě Washington. Jde o důležitý signál pro investory, kteří sledují, zda se firma dokáže stabilizovat po sérii krizí.

Cílem je dosáhnout 52 letadel měsíčně v příštím roce a dlouhodobě 63 letadel měsíčně. Výrobu stále reguluje americký Federální úřad pro letectví (FAA), který dohlíží na kvalitu po incidentu s dveřním zásuvkou v lednu 2024 – tehdy FAA omezila produkci na 38 letadel měsíčně.

CEO Kelly Ortberg klade důraz na kvalitu před rychlostí. Boeing podle něj přestal přesouvat nedokončenou práci dál po montážní lince a vrátil se k základním výrobním postupům. Zaměstnanci nyní pracují na šestihodinových směnách a každý z nich zvládá dva až tři úkoly.

737 MAX byl uzemněn v roce 2019 po dvou haváriích, které si vyžádaly 346 obětí. Od té doby firma vystřídala dva generální ředitele – Dennise Muilenburga nahradil Dave Calhoun a po něm přišel současný Ortberg.

Boeing spustí 6. července 2026 novou finální montážní linku pro 737 Max v Everettu ve Washingtonu, čímž chce urychlit návrat k vyšším výrobním tempům. Nová linka má být katalyzátorem pro dosažení 52 letadel měsíčně v příštím roce, oproti současným 47 kusům.

Firma letos výrazně zrychlila – na začátku roku vyráběla 42 letadel měsíčně. Dlouhodobým cílem zůstává 63 kusů měsíčně, ale to závisí na kapacitě dodavatelského řetězce.

Výroba je stále omezena americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), který zavedl limity po incidentu v lednu 2024, kdy na letadle Alaska Airlines vypadl dveřní panel za letu. Nová linka bude zpočátku vyrábět 737 Max 10, prodlouženou variantu tohoto modelu. Ta zatím čeká na certifikaci FAA, která se očekává do konce letošního roku. Plány v pátek oznámil generální ředitel Kelly Ortberg.

Boeing dodal první dvě letadla 787 Dreamliner společnosti Riyadh Air, nové saúdskoarabské letecké společnosti, která se připravuje na zahájení komerčního provozu. Dodávka je součástí objednávky na až 72 kusů tohoto typu.

Letadla přistála v Rijádu a budou nasazena na regionálních i dálkových trasách. Mezi plánované destinace patří Londýn, Káhira nebo Jeddah. Riyadh Air chce do roku 2030 obsluhovat více než 100 destinací.

Nová aerolinka vznikla jako součást širší saúdské ambice – království si do roku 2030 klade za cíl přilákat 150 milionů návštěvníků a odbavit 330 milionů cestujících ročně.

Boeing znovu získává přístup na čínský trh, kde byl dlouhá léta blokován – jde o jednu z největších překážek růstu společnosti. CEO Kelly Ortberg otevření trhu připisuje prezidentu Trumpovi; Boeing by mohl do Číny dodat stovky letadel.

Americký úřad FAA schválil zvýšení měsíční produkce 737 MAX z 42 na 47 letadel. Certifikace varianty 737 MAX 7 se očekává v létě. Klíčovou výzvou přitom není poptávka, ale schopnost navyšovat výrobu bez kompromisů v kvalitě.

Vedlejším beneficientem dohody je GE Aerospace, která dodává motory a zajišťuje dlouhodobou údržbu letadel.

Obnova amerického vojenského materiálu a základen po konfliktu s Íránem může stát až 50 miliard dolarů, což představuje výraznou příležitost pro obranný průmysl. Samotné doplnění vypálených bomb a raket vyjde na 25 miliard dolarů, opravy poškozených základen na Středním východě by mohly celkové náklady zdvojnásobit.

Jižní Korea zadala zakázky na vojenské vrtulníky v celkové hodnotě 4,2 miliardy dolarů, přičemž hlavním beneficientem je Lockheed Martin. Boeing dostane 1,2 miliardy dolarů za díly na upgrade vrtulníků Apache, Lockheed Martin pak 3 miliardy dolarů za dodávku nových vrtulníků Sikorsky Seahawk. Obchod Lockheed Martin je nejen větší, ale i ziskovější.

Titan Aviation Leasing a Bain Capital prodali jedno nákladní letadlo Boeing 767-300ERF společnosti Cargo Aircraft Management (CAM), dceřiné firmě Air Transport Services Group (ticker: ATSG). Transakce je součástí strategie optimalizace letadlového portfolia společných podniků Titan Aircraft Investments I a II.

Prodané letadlo nese sériové číslo MSN 33768. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.

CAM patří mezi přední pronajímatele středně velkých wide-body nákladních letadel. Titan Aviation Leasing je součástí Atlas Air Worldwide Holdings, který zaměstnává přibližně 5 000 lidí a obsluhuje více než 300 destinací v 90 zemích. Bain Capital spravuje aktiva v hodnotě přibližně 185 miliard USD a provozuje 24 kanceláří na čtyřech kontinentech.

Americký letecký úřad FAA schválil Boeingu zvýšení výroby modelu 737 MAX z 42 na 47 letadel měsíčně, čímž odpadla klíčová regulační brzda obnovy výroby. Souběžně čínské aerolinky objednaly 200 letadel – první tranše toho, co Boeing označuje za větší sérii objednávek.

Akcie Boeingu reagovaly růstem o +2,08 % na 228,97 USD. Analytici vidí cílovou cenu na 259,80 USD.

Firma plánuje do začátku roku 2027 dosáhnout tempa 52 letadel měsíčně aktivací čtvrté výrobní linky v Everettu. Celkový objednávkový backlog dosahuje 695 miliard USD a zahrnuje přes 6 100 komerčních letadel.

Finanční situace se postupně stabilizuje. Deficit provozního peněžního toku se v prvním čtvrtletí 2026 snížil na 179 milionů USD, což představuje zlepšení o 1,44 miliardy USD oproti deficitu 1,62 miliardy USD ve stejném období předloni.

Čínská objednávka přichází po zlepšení obchodních vztahů obou zemí v návaznosti na vysokoúrovňovou obchodní delegaci USA do Pekingu.

Boeing získal od amerického regulátora FAA souhlas ke zvýšení měsíční produkce modelu 737 Max na 47 letadel, což je klíčový krok k obnově firmy po sérii krizí. Akcie Boeingu po oznámení posílily až o 3,7 %.

FAA omezila výrobu 737 Max na 38 letadel měsíčně v roce 2024 po bezpečnostní nehodě a výměně vedení. Nový limit přichází po dokončení kontrolního přezkumu s regulátorem.

Boeing je zároveň v závěrečné fázi certifikačních letových testů pro modely 737 Max 7, 737 Max 10 a 777X. Problémem zůstává 787 Dreamliner, kde brzdí dodávky certifikace sedadel a omezené dodávky motorů od GE Aerospace.

Firma také oznamuje návrat na čínský trh – po téměř dekádě bez objednávek zajistila závazek na nákup 200 letadel z Číny. V obraně Boeing počítá se silnějším růstem díky Trumpovu plánu navýšit rozpočet ministerstva obrany USA na 1,5 bilionu dolarů. Firma zároveň jedná o dodávkách zbraní v souvislosti s válkou v Íránu.

Přes dnešní posílení akcie Boeingu za poslední rok vzrostly jen o přibližně 3 %, zatímco index Dow Jones Industrial Average za stejné období přidal 6 %.

Boeing splnil požadavky amerického regulátora FAA pro zvýšení produkce letounu 737 Max na 47 letadel měsíčně, což otevírá cestu k postupnému obnovení plné výrobní kapacity. Firma nyní vyrábí 42 kusů měsíčně.

CEO Boeingu Kelly Ortberg uvedl, že stabilizace na nové úrovni potrvá několik měsíců. Dalším mezníkem je 52 letadel měsíčně, ale ani toho firma nedosáhne dříve než za půl roku. Dlouhodobý cíl zůstává na 63 kusech měsíčně.

Ortberg zároveň uznal, že Boeing v minulosti dosáhl produkce 57 letadel měsíčně, tuto kapacitu ale považuje za neudržitelnou při současných standardech bezpečnosti a kvality. Poptávka podle něj vyšší výrobu podporuje.

Boeing stojí před strategickým rozhodnutím, které ovlivní jeho existenci jako výrobce civilních letadel: v příštích deseti letech musí vyvinout nový úzkotrupý letoun nástupnické generace. Bez tohoto projektu firma nemá dlouhodobou odpověď na konkurenci.

Klíčové otázky ale zůstávají nezodpovězeny. Nejasné je financování celého programu – a to v době, kdy Boeing stále doplácí na problémy s modely 737 MAX a 787. Otevřená je také volba pohonných jednotek, která zásadně ovlivní podobu letounu i výběr dodavatelů.

Konkrétní podoba nového stroje, způsob jeho vývoje ani harmonogram zatím nebyly oznámeny.

Zveřejnění dokumentu S-1 společnosti SpaceX ukázalo, že přibližně 20 % jejích tržeb pochází od americké vlády – a to přímo na úkor tradičních obranných dodavatelů. SpaceX v prvním čtvrtletí 2026 vygeneroval tržby 4,69 miliardy dolarů s EBITDA 1,13 miliardy dolarů.

Nejzranitelnější je Boeing (BA), jehož Space Launch System přímo konkuruje raketám Falcon a Starship. Segment Boeing Defense, Space & Security sice v Q1 2026 vykázal tržby 7,60 miliardy dolarů (nárůst +21 %) s provozním ziskem 233 milionů dolarů, akcie ale letos posílily jen o +2 %.

Northrop Grumman (NOC) je na tom hůře – tržby divize Space Systems klesly o 3 % na 2,48 miliardy dolarů a akcie za poslední měsíc ztratily 16 %. Program GEM 63XL zasáhl neúspěšný start.

L3Harris Technologies (LHX) naopak aktivně přeskupuje pozice: prodává aktiva konkurující motorům SpaceX a chystá IPO divize Missile Solutions. Tržby segmentu Space & Mission Systems vzrostly o 24 % na 2,99 miliardy dolarů, akcie za rok posílily o +36 %.

Lockheed Martin (LMT) drží jako jediný certifikovanou posádkovou loď pro hluboký vesmír – kapsli Orion. Vesmírná divize vykázala tržby 3,43 miliardy dolarů (+7 %), což je 19 % celkových čtvrtletních příjmů firmy.

Boeing zveřejnil výsledky za první čtvrtletí 2026, které ukazují pokrok v obnově, ale firma zároveň čelí nové spekulativní hrozbě: analytik Gene Munster z Deepwater Asset Management a biograf Elona Muska Walter Isaacson spekulují o možném sloučení Tesla a SpaceX, které by mohlo v příštím desetiletí ohrozit pozici Boeingu v leteckém a kosmickém průmyslu. Tržby Boeingu v Q1 2026 dosáhly 22,2 miliardy dolarů, meziročně o 14 % více, přesto firma vykázala ztrátu 0,20 dolaru na akcii a záporný volný peněžní tok 1,45 miliardy dolarů.

Obchodní divize letadel má stále zápornou provozní marži –6,1 %. Pozitivním signálem jsou rekordní objednávky ve výši 695 miliard dolarů a snížení dluhu z 54,1 na 47,2 miliardy dolarů. Akcie Boeingu uzavřely na 215,01 dolaru, za týden oslabily o 9,2 %.

Trh sleduje i další riziko: predikční platforma Polymarket odhaduje pravděpodobnost federálního podílu ve firmě do konce roku na 29,5 %. CEO Kelly Ortberg prodal v únoru 5 017 akcií za průměrnou cenu 236,71 dolaru.

Konkurenti si vedou lépe. Lockheed Martin získal smlouvy za 1,5 miliardy na F-16 pro Peru a 4,8 miliardy dolarů na systém PAC-3, jeho akcie od začátku roku posílily o 8,9 %. Northrop Grumman za 24 měsíců otevřel přes 20 nových závodů a přidal více než 2 miliony čtverečních stop výrobního prostoru, akcie za rok vzrostly o 18,1 %.

Čína oficiálně potvrdila nákup 200 letadel Boeing včetně motorů a náhradních dílů – jde o první významnou čínskou objednávku od roku 2017 a přímý výsledek summitu Trump–Xi v Pekingu. Pro Boeing to znamená průlom na trh, ze kterého byl prakticky vyloučen téměř dekádu.

Objednaný počet je přesto méně než polovina toho, co analytici očekávali. CEO Boeing Kelly Orthberg se 14. května 2026 osobně sešel s čínským premiérem Li Qiangem, schůzka proběhla v rámci americko-čínského summitu.

Letectví bylo na summitu označeno za klíčovou oblast pro prohloubení spolupráce obou zemí. Představitelka státu Washington Andrea Chartock, kde Boeing vyrábí většinu svých komerčních letadel, očekává další budoucí objednávky od čínských aerolinií. Boeing má přitom na svá letadla dlouhou čekací listinu, takže dodávky se budou rozložit na řadu let.

Gilat Satellite Networks a Boeing dosáhly klíčového certifikačního milníku pro řešení Sidewinder, které bude možné montovat přímo do nových letadel jako součást palubní konektivity. Pro investory do Gilatu (ticker: GILT) jde o potvrzení, že firma proniká do segmentu výrobní integrace, nikoli jen dodatečných úprav.

Sidewinder je elektronicky řízená anténa (ESA) s podporou více satelitních oběžných drah. Klíčovou vlastností je otevřený model bez závislosti na jediném poskytovateli služeb. Kompaktní architektura má zjednodušit instalaci a snížit náklady na údržbu.

Boeing bude terminály Sidewinder nabízet prostřednictvím partnerů pro integraci palubní konektivity. Řešení eliminuje náklady spojené s retrofitnými programy, protože anténa se instaluje již při výrobě letadla.

Gilat působí v satelitních komunikacích více než 35 let a vlastní dceřiné společnosti Gilat Wavestream, Gilat DataPath a Gilat Stellar Blu.

Citi zvýšila cílovou cenu akcií Boeing (BA) z 256 na 260 dolarů a zopakovala doporučení Koupit – nedávný pokles v leteckém sektoru analytici považují za nákupní příležitost. Akcie se aktuálně obchodují na 218 dolarech, konsenzus trhu pak cílí na 269,84 dolaru.

Boeing ve výsledcích za první čtvrtletí 2026 vykázal tržby 22,2 miliardy dolarů, meziročně o 14 % více, a překonal konsenzus zisku o 70 %. Výroba modelu 737 běží na 42 letadlech měsíčně, model 787 se stabilizuje na 8 kusech. Firma dodala 143 komerčních letadel, komerční provozní marže však zůstávají záporné na -6 %.

Pozitivně vyniká snížení dluhu – z 54,1 miliardy na 47,2 miliardy dolarů. Objednávkový backlog dosáhl rekordních 695 miliard dolarů, přičemž Čína oznámila objednávku 200 letadel s opcí na rozšíření až na 750 kusů. Obranný segment posílil provozní zisky o 50 % meziročně. Záporná volná hotovost v kvartálu činila 1,45 miliardy dolarů.

Na straně doporučení stojí 17 analytiků s Buy a 4 se Strong Buy oproti 5 doporučením Držet. Akcie jsou letos bez změny.

Boeing obdržel objednávku na 200 letadel z Číny s opcí na rozšíření na 750 kusů – jde o první velký čínský kontrakt za téměř deset let, který analytici označují za příležitost k nákupu navzdory týdennímu poklesu akcií o 7,68 %. Akcie se aktuálně obchodují za 219,92 dolarů, těsně nad 50denním klouzavým průměrem 217,93 dolarů, zatímco průměrná cílová cena analytiků činí 269,84 dolarů.

Celkový backlog Boeingu dosáhl rekordních 695 miliard dolarů, z toho 576 miliard dolarů připadá na obchodní letadla s více než 6 100 kusy v pořadí. Tržby v prvním čtvrtletí 2026 vzrostly o 14 % na 22,2 miliardy dolarů.

Firma zároveň splatila v jediném čtvrtletí 6,9 miliardy dolarů dluhů, celkový dluh tak klesl na 47,2 miliardy dolarů. Výroba modelu 737 běží na 42 letadlech měsíčně a vedení cílí na 47 kusů měsíčně v létě a celkem 500 dodávek v roce 2026.

Slabinou zůstávají provozní marže obchodních letadel na úrovni −6,1 % a volný peněžní tok v prvním čtvrtletí −1,5 miliardy dolarů. Vedení nicméně očekává celoroční kladný volný peněžní tok v rozmezí 1 až 3 miliardy dolarů. Z 27 sledujících analytiků doporučuje 21 nákup nebo silný nákup.

Čína objednala 200 letadel Boeing s opcí rozšíření až na 750 kusů – jde o první velký prodej Boeingu do Číny za téměř deset let. Objednávka přichází v době, kdy americký prezident Trump drží akcie Boeingu i GE Aerospace, každé v hodnotě 1–5 milionů dolarů.

Trump v prvním čtvrtletí 2026 uskutečnil celkem 3 642 obchodů s akciemi. Nákupy obou titulů provedl ještě před oznámením čínské zakázky.

Pro GE Aerospace objednávka znamená potenciální dodávku 400–450 motorů, protože letadla Boeing standardně létají s pohonnými jednotkami tohoto výrobce. Firma vykázala za rok 2025 zisk 1,9 miliardy dolarů při provozní marži 23,3 procenta.

Boeing zakázku potřebuje. Výrobce letadel nese dlouhodobý dluh 44,3 miliardy dolarů a čínský trh mu v posledních letech prakticky uzavřely obchodní spory. Čína přitom podle odhadů bude v příštích dvou dekádách představovat zhruba 20 procent globální poptávky po komerčních letadlech.

Akcie Boeingu (BA) odepsaly v pátek 4,11 % a uzavřely na 230,72 USD, přestože trh spekuluje o možných objednávkách letadel z Číny. Politická skepse převážila nad optimismem z potenciálních čínských zakázek.

Čína se dohodla na nákupu 200 letadel Boeing – jde o první velkou čínskou objednávku za téměř deset let, která může výrobci výrazně pomoci po dlouhém období bez zakázek z tohoto trhu. Prezident Trump oznámil dohodu stanici Fox News během návštěvy Číny a jednání s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Číslo 200 letadel je přesto nižší, než analytici čekali – odhadovali objednávku kolem 500 kusů. Zakázka by měla zahrnovat především typ Boeing 737 Max. Ani Boeing, ani Bílý dům se k oznámení zatím oficiálně nevyjádřili. Cesty do Číny se zúčastnil také generální ředitel Boeing Kelly Ortberg.

CEO Boeingu Kelly Ortberg cestuje s Trumpovou obchodní delegací do Pekingu, kde jedná o potenciální objednávce stovek letadel – výsledek je podle něj zcela závislý na průběhu americko-čínských vyjednávání. Akcie Boeingu reagovaly růstem o +1,58 % (+3,74 USD).

Čína zvažuje objednávku přibližně 500 letadel 737 Max. Na stole jsou také zhruba 100 kusů modelů 787 Dreamliner a 777X, ty však nejsou hlavním tématem summitu. Ortberg odmítl potvrdit přesná čísla, označil je ale za „velké číslo" a uvedl, že je „vysoce přesvědčen", že případná dohoda Trumpa se Si Ťin-pchingem bude objednávky letadel obsahovat.

Součástí delegace jsou také Elon Musk (Tesla, SpaceX), Tim Cook (Apple), Larry Fink (BlackRock) a Brian Sikes (Cargill). Čína v rámci širší dohody požaduje přístup k pokročilým AI čipům. Do hry vstupují rovněž zemědělské produkty a energetické nákupy.

Před americko-čínskými obchodními jednáními trhy předpokládají, že Trump oznámí historicky největší nákup letadel od Boeingu ze strany Číny – potenciálně v hodnotě stovek miliard dolarů. Akcie Boeingu už v předvečer jednání vzrostly o téměř 2 %.

Podle předpovědní platformy Kalshi obchodníci přisuzují tomuto oznámení 86% pravděpodobnost. Zároveň vidí 81% šanci na prodloužení celního příměří mezi USA a Čínou a 79% pravděpodobnost, že Čína oznámí nákup amerických sojových bobů.

Naopak nákup ropy trhy příliš neočekávají – pravděpodobnost je jen 24 %. Vytvoření společné americko-čínské obchodní rady má podle sázejících 69% šanci, diskuse o Íránu 61 % a téma umělé inteligence 54 %.

V říjnu 2025 obě strany uzavřely dílčí dohodu: Čína pozastavila kontrolu vývozu vzácných zemin, USA snížily cla na fentanyl z 20 % na 10 %. Nyní se jedná o případné navazující kroky.

Mezi firmami, které by mohly být součástí širších obchodních dohod, figurují také Micron a Meta – jejich produkty jsou v Číně zakázány, a případné uvolnění přístupu na čínský trh by pro ně znamenalo zásadní změnu.

Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg vystoupí 27. května 2026 na Bernsteinově konferenci Strategických rozhodnutí. Začátek je naplánován na 10:00 ET, webcast bude dostupný na webu investor relations Boeingu a následně firma zveřejní přepis vystoupení.

Mobix Labs (MOBX) oznámil novou leteckou objednávku pro svou technologii určenou do certifikovaných palubních systémů komerčních letadel Boeing 737NG. Jde o opakovaný kontrakt, který posiluje pozici firmy jako kvalifikovaného dodavatele pro typ, jehož globální flotila čítá více než 5 000 letadel.

Pro investory je klíčové, že dodavatelé jednou zařazení do certifikovaných leteckých systémů jsou jen obtížně nahraditelní. Opakované objednávky tak naznačují rostoucí a stabilní příjmovou základnu.

Americké letectvo v březnu 2026 odebralo kontrakt raketě Vulcan od United Launch Alliance a přesunulo zakázku na SpaceX, což dále upevňuje pozici Falcon 9 jako klíčového dopravce pro vládní mise. Pro investory je klíčové zejména blížící se IPO SpaceX s odhadovaným oceněním až 1,75 bilionu dolarů.

Problémy ULA odstartovaly 12. února 2026, kdy při satelitním startu selhal jeden ze čtyř motorů rakety Vulcan. Raketa náklad doručila, ale letectvo zahájilo vyšetřování. Koncem března přešlo na Falcon 9. Vadný motor GEM 63XL pochází od Northrop Grummanu, který kvůli tomu vykázal zátěž 71 milionů dolarů v prvním čtvrtletí 2026. Akcie Northrop Grummanu (ticker: NOC) reagovaly minimálně, posílily jen o 0,04 %.

Vulcan od té doby nevzlétl. ULA nyní využívá starší raketu Atlas V. Firma je společným podnikem Boeingu (BA) a Northrop Grummanu, založeným v roce 2006.

Kontrast se SpaceX je výrazný. Falcon 9 absolvoval 629 misí s úspěšností 99,4 % — ze 632 startů zaznamenal pouze 3 selhání a 1 částečné selhání. Raketa je navíc znovupoužitelná. SpaceX cílí na IPO v červenci 2026.

Konkurent Blue Origin mezitím při třetí misi rakety New Glenn (19. dubna 2026) ztratil náklad, přestože první stupeň úspěšně přistál.

22. dubna 2026 poprvé vzlétl námořní bezpilotní letoun Boeing MQ-25A Stingray řízený platformou MDCX od Lockheed Martin Skunk Works, což potvrzuje funkčnost klíčového článku budoucí bezpilotní letecké flotily amerického námořnictva. Let proběhl z letiště MidAmerica St. Louis.

MDCX je software pro velení a kontrolu, který tvoří páteř námořského systému UMCS MD-5. Lockheed Martin jej vyvinul s otevřenou architekturou a zabezpečenou komunikací. Systém umožňuje jedné pozemní stanici řídit více bezpilotních letounů současně. Boeing integroval MDCX do MQ-25A jako pozemní stanici již v roce 2020.

Boeing a americké námořnictvo 25. dubna 2026 úspěšně dokončily první testovací let bezpilotního letounu MQ-25A Stingray, který má rozšířit bojový dosah letadlových skupin. Let trval dvě hodiny a proběhl z letiště MidAmerica St. Louis v Mascoutah v Illinois.

Letoun během letu autonomně zvládl taxiování, vzlet, let, přistání i reagování na příkazy z pozemní stanice. Jde o první ze čtyř letounů kategorie Engineering Development Model, na jejichž vývoj a výrobu má Boeing kontrakt v hodnotě 805 milionů dolarů.

MQ-25A je podle námořnictva nejsložitější autonomní systém kdy vyvinutý pro prostředí letadlové lodi. Jeho hlavní úlohou bude autonomní doplňování paliva za letu, díky čemuž se stíhačky F/A-18 Super Hornet budou moci soustředit na bojové mise místo tankování.

Další testy budou pokračovat na letišti MidAmerica St. Louis. Poté se program přesune na Naval Air Station Patuxent River v Marylandu, kde proběhne příprava na kvalifikaci pro provoz na letadlové lodi.

Členové amerického Kongresu v prvním čtvrtletí 2026 masivně nakupují akcie tří společností – McKesson, Boeing a Alphabet – aniž by kteroukoli z nich prodávali, což znovu otvírá otázku, zda zákonodárci obchodují na základě neveřejných informací. Nákupy přicházejí v době, kdy všechny tři firmy vykazují silné výsledky.

McKesson nakoupili kongresmeni za přibližně 97 500 dolarů. Největší americký farmaceutický distributor vykázal v třetím fiskálním čtvrtletí 2026 rekordní tržby 106,2 miliardy dolarů, meziročně o 11 procent více. Upravený zisk na akcii vzrostl o 16 procent na 9,34 dolaru a firma zvýšila celoroční výhled na 39 dolarů na akcii, což odpovídá 18procentnímu růstu.

Boeing dodal v prvním čtvrtletí 143 komerčních letadel, o 10 procent více než před rokem. Tržby vzrostly o 14 procent na 22,2 miliardy dolarů a objednávkový backlog dosáhl rekordních 694,7 miliardy dolarů.

Alphabet vykázal za čtvrté čtvrtletí 2025 tržby 113,8 miliardy dolarů, meziročně o 18 procent více. Divize Google Cloud rostla o 48 procent na 17,7 miliardy dolarů díky poptávce po infrastruktuře pro umělou inteligenci. Čistý příjem společnosti vzrostl o 30 procent.

Zájem o obchodování kongresmů připomněl případ manžela bývalé předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiové, jehož portfolio v roce 2024 vydělalo 71 procent – oproti 25 procentům indexu S&P 500.

Akcie Boeingu za poslední měsíc vzrostly o 20 %, protože letecký výrobce zveřejnil výsledky výrazně překonávající očekávání trhu. Tržby meziročně stouply o 14 % na 22,22 miliardy dolarů.

Výrazně se zlepšil také operační peněžní tok – deficit se snížil z 1,62 miliardy dolarů na pouhých 179 milionů dolarů. Boeing tak přechází z krizového řízení do fáze zaměřené na provozní efektivitu.

Pentagon navrhl rozpočet na obranu pro fiskální rok 2027 ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o 600 miliard dolarů oproti letošním 890 miliardám – a více než polovina navýšení půjde přímo na vojenský hardware. Pro investory do obranného průmyslu jde o zásadní signál.

52 procent dodatečných výdajů bude směřovat na munici, letadla, tanky a lodě. Prezident Trump navíc hodlá požádat Kongres o dalších 80 až 100 miliard dolarů na pokrytí nákladů šestitýdenní války v Íránu a Perském zálivu, pozastavené 8. dubna.

Největším příjemcem bude Lockheed Martin (LMT). Pentagon plánuje zvýšit produkci stíhaček F-35 Lightning II z 47 na 85 kusů ročně, což při ceně 181 milionů dolarů za kus přinese firmě v roce 2027 přibližně 15,4 miliardy dolarů. Celkový program F-35 je oceněn na 446,6 miliardy dolarů.

Boeing (BA) těží z rozšíření objednávky tankovacích letounů KC-46A Pegasus ze 179 na 183 kusů za celkových 34,7 miliardy dolarů.

Na stavbu lodí rozpočet vyhrazuje 65,8 miliardy dolarů – Pentagon nakoupí 18 válečných a 16 podporních lodí. Dalších 8,7 miliardy dolarů půjde na lodní infrastrukturu. Z toho bude těžit zejména General Dynamics (GD).

Boeing a GE Aerospace zveřejnily výsledky za první čtvrtletí 2026 a obě firmy překonaly očekávání analytiků – přesto akcie Boeingu vzrostly o 5 %, zatímco GE oslabila o 3 %. Rozdíl odráží zásadně odlišný finanční profil obou společností.

GE Aerospace vygenerovala volné peníze z provozu 1,658 miliardy dolarů, meziročně o 27,4 % více. Firma potvrdila celoroční výhled na volné peníze v rozmezí 8,0 až 8,4 miliardy dolarů a plánuje vrátit akcionářům celkem 24 miliard dolarů v období 2024–2026. Backlog servisních smluv dosahuje 170 miliard dolarů. Nové objednávky v Q1 činily 23 miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 87 %. Firma však snížila výhled růstu odletů z středně jednociferného na nulový až nízký jednociferný růst, což mohlo trh zklamat.

Boeing naopak vykázal záporné volné peníze z provozu -1,454 miliardy dolarů. Tržby vzrostly o 14 % na 22,217 miliardy dolarů, ztráta na akcii se zúžila z -0,49 na -0,20 dolarů. Firma dodala 143 letadel oproti 130 před rokem. Divize komerčních letadel ale stále generuje provozní ztrátu 563 milionů dolarů při záporné marži -6,1 %. Celkový dluh Boeingu dosahuje 47,2 miliardy dolarů při vlastním kapitálu pouhých 5,987 miliardy dolarů. Rekordní backlog 695 miliard dolarů signalizuje silnou poptávku do budoucna.