The Boeing Company

Boeing při konferenčním hovoru k výsledkům za třetí čtvrtletí 27. října oznámil cíle pro volný peněžní tok na několik let dopředu. Volný peněžní tok je hotovost, která firmě zbyde po provozních nákladech a investicích do majetku. Do roku 2029 chce Boeing dosáhnout 10 miliard dolarů. Cena akcie Boeingu během dne klesla o 10,69 %.

Pro rok 2026 firma upřesnila výhled: čeká přibližně 2 miliardy dolarů volného peněžního toku. Pro rok 2027 počítá zhruba se 3 miliardami. Nasmlouvané zakázky, které ještě čekají na dodání, mají rekordní hodnotu 745 miliard dolarů.

Zvýšení výroby letadel 737 na 52 kusů měsíčně firma odložila do druhé poloviny roku 2027. Důvodem je, že výroba křídel zatím nepřináší očekávané zlepšení. Vedení chce nejdřív prokázat, že výroba běží stabilně.

Americké námořnictvo vybralo Boeing, aby navrhl, postavil a dodal stíhačku šesté generace F/A-XX. Boeing tak zůstává jediným výrobcem v obou amerických programech stíhaček šesté generace – pro letectvo i pro námořnictvo.

Boeing vykázal za třetí čtvrtletí tržby 24,2 miliardy USD, o 4 % víc než loni. Čistá ztráta činila 116 milionů USD, tedy 0,26 USD na akcii. Loni ve stejném období firma ztratila 5,3 miliardy USD (7,14 USD na akcii). Tehdy ztrátu způsobil odpis u programu 777X.

Provozní tok hotovosti dosáhl 1,5 miliardy USD, volný tok hotovosti 0,5 miliardy USD. Boeing dodal 161 letadel a získal 300 čistých objednávek. Objednávaly mimo jiné Turkish Airlines, Ethiopian Airlines a Lufthansa. Hodnota nasmlouvaných, ale dosud nedodaných zakázek vzrostla na rekordních 745 miliard USD.

Divize civilních letadel vykázala provozní ztrátu 697 milionů USD (marže −6,5 %). Příčinou byla horší skladba dodávek a vyšší náklady. Obranná divize vydělala 492 milionů USD. Z toho 252 milionů tvořil zisk z prodeje firmy HRL Laboratories.

Úřad FAA certifikoval typy 737-7 a 737-10. Americké námořnictvo vybralo Boeing, aby navrhl a vyráběl stíhačku nové generace F/A-XX. Tato zakázka zatím není v objemu zakázek započtena. Výrobu modelu 737 firma ustálila na 47 letadlech měsíčně.

Americký letecký úřad FAA udělil certifikaci letadlu Boeing 737 Max 10. Jde o největší model z rodiny nejprodávanějších letadel Boeingu.

Letadlo mělo začít létat už v roce 2020. Jeho schválení se ale o roky opozdilo. Důvodem byly bezpečnostní krize a technické úpravy.

Boeing představil Dataliner, nový systém s umělou inteligencí. Pomáhá aerolinkám využít data o jejich letadlech. Spojuje data roztroušená v různých systémech do jednoho přehledu o celé flotile. Aerolinky tak mají lépe plánovat údržbu a provoz.

Systém vznikl ve spolupráci s Microsoftem a používá jeho nástroje Azure AI Foundry. Aerolinky si mohou data nechat ve vlastních systémech a samy rozhodují, co s Boeingem sdílejí.

Na Datalineru má Boeing stavět další digitální služby, například Asset Lifecycle Planning a TechOps AI Agent. Zpráva neuvádí cenu ani počet aerolinek, které systém už používají.

Boeing zveřejnil počty dodávek za třetí čtvrtletí 2026. V civilní divizi dodal celkem 161 letadel, od začátku roku 475.

Nejvíc dodávek připadlo na model 737: 124 za čtvrtletí a 367 od začátku roku. Dále firma dodala 22 letadel 787 (62 od začátku roku), 10 letadel 767 (26 od začátku roku) a 5 letadel 777 (20 od začátku roku).

Divize pro obranu a vesmír dodala za čtvrtletí 33 kusů techniky, od začátku roku 98. Šlo například o 15 vrtulníků Apache (3 nové a 12 repasovaných), 3 vrtulníky Chinook, 7 tankovacích letadel KC-46 a 3 civilní a komerční družice. Čísla jsou předběžná. Konečná budou až se čtvrtletními výsledky, které Boeing zveřejní 27. října.

Avolon objednal 250 nových letadel od Boeingu a Airbusu. Objednávky jsou pevné. Avolon patří k předním firmám, které leteckým společnostem pronajímají letadla a financují je.

U Boeingu objednal 140 letadel 737 MAX. U Airbusu objednal 110 letadel: 75 z rodiny A320neo a 35 z rodiny A330neo. Kromě toho má opce (právo koupit později) na dalších 100 letadel Airbusu.

Boeing získal od firmy Lockheed Martin zakázku za přibližně 14,7 miliardy dolarů. Lockheed Martin je hlavním dodavatelem protiraketového systému Patriot. Boeing díky zakázce výrazně rozšíří výrobu vyhledávacích hlavic pro střely PAC-3 MSE. Tyto hlavice pomáhají střelám zaměřit a zasáhnout cíl. Jde o tzv. „nedefinitivní“ zakázku (dodavatel může začít pracovat dřív, než se domluví všechny podmínky a konečná cena).

Zakázka navazuje na dříve oznámenou sedmiletou rámcovou dohodu s americkým ministerstvem obrany (nedávno přejmenovaným na ministerstvo války). Podle ní má Boeing ztrojnásobit výrobu těchto hlavic. Zapadá to do snahy Pentagonu zrychlit vojenské zakázky a posílit domácí výrobu zbraní.

Vyhledávací hlavice od Boeingu umožňují nejmodernějším raketám Patriot zaměřit a zasáhnout pokročilé hrozby. Jde o nepřátelská letadla i hypersonické, balistické a řízené střely. Boeing v poslední době investoval do rozšíření továrny na jejich výrobu a posílil vztahy s dodavateli.

Šéf divize Boeing Defense, Space & Security Steve Parker uvedl, že díky včasným investicím a důrazu na kvalitu je firma připravena dodávat hlavice v dosud nevídaném tempu.

NASA se dohodla s Boeingem, že budou v programu kosmické lodi Starliner pokračovat. Loď má vozit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Boeing dostane od agentury dalších 359 milionů dolarů na úpravy lodi. Ta má za sebou opakované poruchy – zadřené ventily, unikající helium a vadné manévrovací motorky. Kvůli těmto závadám musela NASA v roce 2024 poslat pro astronauty Butche Wilmorea a Suni Williamsovou náhradní loď od SpaceX.

NASA se zavázala objednat u Boeingu nejméně pět dalších letů Starlineru, případně až sedm. První z nich poletí bez posádky a poslouží jako zkušební. Má odstartovat v prosinci 2026, nebo v lednu 2027. Pak přijde zhruba rok a půl dlouhá přestávka. Astronauty tak Starliner vynese k ISS nejdříve v polovině roku 2028 – poprvé od roku 2024.

Rozhodnutí souvisí s plány SpaceX. Firma chce postupně vyřadit raketu Falcon 9 i kapsli Crew Dragon a soustředit se na nový systém Starship. Podle šéfa NASA Jareda Isaacmana už SpaceX nepřijímá objednávky na lety Falconu 9 po roce 2028. Lety k ISS touto raketou skončí po roce 2030. NASA proto chce nasazovat Starliner společně s raketami firmy United Launch Alliance.

Po připočtení nové částky vydá NASA na vývoj a provoz Starlineru celkem 5,5 miliardy dolarů. A to ještě předtím, než loď zvládne jedinou úspěšnou pilotovanou misi. Pro srovnání: SpaceX dostane za 13 pilotovaných misí ke stanici s kapslí Crew Dragon dohromady 5,9 miliardy dolarů (platby do mise Crew-17).