Cerebras Systems Inc.

Analytická firma Culper Research, která vydělává na poklesu akcií (short-seller), zveřejnila 28. října zprávu o výrobci AI čipů Cerebras Systems (CBRS). Tvrdí v ní, že jeho obří čipy mají vážné problémy se spolehlivostí. Podle ní vydrží jen 1,5 až 2,5 roku. Cena akcie Cerebras po zprávě během dne klesla o více než 8 %.

Culper zpochybňuje i to, jak firma odepisuje majetek. Cerebras počítá u vybavení datových center a u počítačů s životností 3 až 5 let. Kdyby čipy vydržely kratší dobu, musela by firma tento majetek odepisovat rychleji. Culper navíc pochybuje, že je Cerebras v oblasti infrastruktury pro umělou inteligenci ziskový.

Po zveřejnění zprávy oznámila jedna advokátní kancelář, že prověřuje, zda Cerebras dodržel americké předpisy o cenných papírech. Žalobu zatím nikdo nepodal.

Cerebras Systems, výrobce čipů pro umělou inteligenci, oznámil, že zpřístupní zákazníkům Oracle Cloud Infrastructure svou službu „rychlé inference“ (rychlé spouštění už natrénovaných modelů AI). Míří na AI laboratoře, firmy a vývojáře interaktivních aplikací. Cena akcie v úterý vzrostla o 10,1 % na 119,31 USD. Během dne byla až o 11,2 % výš.

Čipy Cerebras už jsou dostupné také v cloudech Amazon Web Services a Microsoft Azure. Přes Oracle se firma dostane k zákazníkům, ke kterým dosud přístup neměla. Podle Cerebras má jeho čip Wafer-Scale Engine 900 000 výpočetních jader. Ve srovnání s čipem Nvidia Blackwell B200 má 19krát víc tranzistorů a 250krát víc vestavěné paměti. Data z paměti umí přenášet 2 625krát rychleji.

Ve druhém čtvrtletí vzrostly tržby z cloudu o 287 % na rekordních 128 milionů dolarů. Celkové tržby stouply o 103 % na 210 milionů dolarů. Firma hodně investuje do kapacity datových center a její ztráty rostou.

Akcie výrobce čipů pro umělou inteligenci Cerebras Systems (NASDAQ: CBRS) v pondělí ráno vzrostly o 11 %. Důvodem byla slova šéfa OpenAI Sama Altmana. Ten firmu označil za „blízkého partnera“. Dodal, že obě společnosti spojuje „hluboké partnerství zaměřené na nejvyšší rychlost“. Reagoval tak na nedávné spekulace o vztahu obou firem.

Cerebras vyrábí specializované čipy a počítače pro úlohy umělé inteligence. Mají být rychlejší než běžné grafické čipy (GPU), které používá zbytek odvětví. S OpenAI má firma smlouvu za 10 miliard dolarů oznámenou v lednu. Podle ní má do roku 2028 dodat výpočetní kapacitu o výkonu 750 megawattů.

Altmanovo vyjádření podle všeho zmírnilo nejistotu kolem partnerství. Další podrobnosti o obchodních podmínkách ale nezazněly. Dohoda s OpenAI zajišťuje firmě Cerebras víceletou poptávku po výpočetní kapacitě. OpenAI díky ní získává přístup ke specializované infrastruktuře zaměřené na rychlost.

Akcie firmy Cerebras klesly za poslední týden o téměř 20 %. Dostaly se na nejnižší cenu od vstupu na burzu v květnu. V pátek uzavřely na 166,43 dolaru. Tržní hodnota firmy tak spadla na zhruba 39 miliard dolarů z 95 miliard, na kterých firma skončila první den obchodování.

Hlavním důvodem je zpráva výzkumné firmy SemiAnalysis. Podle ní nejrychlejší režim „Ultrafast“ modelu GPT-6.1 Sol od OpenAI běží na čipech Nvidie, a ne na hardwaru Cerebrasu, jak se dosud čekalo. Cerebras přitom v lednu uzavřel s OpenAI smlouvu za více než 10 miliard dolarů. Měl dodávat výpočetní výkon až do roku 2028. Ztráta této zakázky je pro firmu citelná rána. Cerebras vyrábí vlastní velké čipy přímo pro provoz už natrénovaných AI modelů (takzvané odvozování, tedy zpracování dotazů hotovým modelem). Výpočetní výkon pak pronajímá jako cloudovou službu ze svých datacenter.

Cenu akcií srazilo i to, že skončila ochranná lhůta po vstupu na burzu (takzvaný lockup, po který zasvěcenci nesmějí akcie prodávat). Ve středu se uvolnilo až 19,4 milionu akcií, tedy 8 % všech akcií firmy, které drží ředitelé, vedoucí a zaměstnanci. Generální ředitel Andrew Feldman a technický ředitel Sean Lie prodali mezi 20. srpnem a 25. zářím akcie třídy A za více než 240 milionů dolarů. Akcie prodávali i další členové vedení.

Akcie výrobce čipů pro umělou inteligenci Cerebras Systems klesly o 8,9 % na 177,65 dolaru. Poprvé se tak dostaly pod cenu 185 dolarů, za kterou firma v květnu 2026 vstoupila na burzu. Pokles přišel ve stejný den, kdy skončilo takzvané lock-up období. To je doba po vstupu na burzu, kdy zasvěcené osoby nesmějí akcie prodávat. K prodeji se tím uvolnilo 19,4 milionu akcií.

Provozní ředitel Dhiraj Mallick podal formulář 144 na akcie v hodnotě přibližně 77,9 milionu dolarů. Formulář 144 je oznámení záměru akcie prodat, nejde ještě o potvrzený prodej. Finanční ředitel Robert Patrick Komin ml. podal formulář na akcie za asi 6,4 milionu dolarů. Dohromady jde o přibližně 84,3 milionu dolarů, tedy jen zlomek z nově uvolněných akcií.

Investory zneklidnila i dosud nepotvrzená zpráva. Podle ní nejnovější a nejrychlejší model OpenAI běží na běžných grafických kartách, a ne na čipech Cerebras. OpenAI má přitom s Cerebras uzavřenou víceletou smlouvu na výpočetní výkon za více než 20 miliard dolarů a je jejím klíčovým zákazníkem. Zprávu zatím nepotvrdila ani nevyvrátila žádná ze stran.

Cerebras Systems (NASDAQ: CBRS) a startup Gimlet Labs oznámily spolupráci. Chtějí zrychlit provoz už natrénovaných AI modelů (tzv. inference). Cerebras vyrábí čipy z celé křemíkové destičky najednou. Díky tomu počítají rychleji než běžné procesory.

Spojením čipů Cerebras s Gimlet Cloud chtějí firmy dosáhnout rychlosti až 3 000 tokenů za sekundu (tokeny jsou základní jednotky textu, se kterými AI pracuje). Míří na aplikace v reálném čase, jako jsou hlasoví a video asistenti.

Gimlet Cloud bude kombinovat čipy Cerebras s běžnými grafickými kartami (GPU). Jednotlivé kroky výpočtu rozdělí na nejvhodnější hardware. První datacentrum s čipy Cerebras v rámci Gimlet Cloud má být spuštěno ještě letos.

Cerebras Systems staví ve finském Mikkeli nové datové centrum pro umělou inteligenci. Firma vyrábí čipy pro umělou inteligenci a prodává výpočetní výkon zákazníkům, mezi které patří OpenAI. Centrum staví společně s firmou Compute Nordic Finland. V plném rozsahu má dosáhnout výkonu 165 megawattů. První fáze o výkonu 50 megawattů se už staví. Kapacita pak poroste přes 80 megawattů až na cílových 165 megawattů.

Dohodu jistí sedmileté smlouvy na dodávku výpočetní kapacity, zadávané po dílčích objednávkách. Podle nezávislé studie poradenské firmy Ramboll jde v plném rozsahu o investici 1,0 až 1,7 miliardy eur do regionu. Projekt by měl vytvořit 80 až 250 trvalých pracovních míst. Na daních z nemovitosti má regionu ročně přinést 0,8 až 2,5 milionu eur.

Datové centrum použije uzavřený okruh chlazení. Ten vodu recykluje, místo aby ji čerpal z veřejného vodovodu. Počítá se i s využitím odpadního tepla pro okolní obec. Projekt vede firma Compute Nordic Finland. Stará se o vývoj, provoz i komunikaci se zákazníky. Spolupracuje přitom s městem Mikkeli a regionem Jižní Savo.